Le Matin odmítá tvrzení, že Francie půjčuje pouze spřáteleným státům. Uveřejňuje seznam 15 evropských států, jimž Francie půjčila celkem 6011 milionů franků, z toho 5 miliard od roku 1926. Z této částky 6011 milionů franků bylo 3026 milionů, to jest přes polovinu, zapůjčeno bývalým nepřátelským státům. Tak si vypůjčilo Rakousko od Francie 170 milionů, Bulharsko 40 milionů, Maďarsko 96 milionů, Německo po Dawesově plánu 375 milionů, Německo po Youngově plánu 2155 milionů a Bulharsko opět 130 milionů franků. Rakouská národní rada zahájila včera první čtení zákona o pětiprocentním snížení platů veřejných zaměstnanců a o dani z platu definitivních zaměstnanců. Kromě křesťanských sociálů se vyslovili zástupci všech stran proti osnovám. Projevila se opět stará rakouská nechuť k šetrnosti. Sociálně-demokratický řečník dr. Danneberg prohlašoval, že státní občané mají právo tázati se, zdali se ve veřejné správě peníze nevyhazují. Armáda na příklad stojí v Rakousku každého občana 16 šilinků, ač v Československu, které má mnohem více vojska, stojí 28 šilinků. Nový ministr zemědělství zahájil svou úřední činnost podpůrnou akcí pro chov vepřů, která úplně ztroskotala, avšak stála stát 2.3 milionu šilinků. Stát platí pensi také členům vlády, která byla jmenována 27. října 1918 a vlastně neúřadovala ani celý den, poněvadž 28. října vypukla v Praze revoluce.
Kromě výsledkům schůzky v Chequers věnuje německý tisk velkou pozornost také poslednímu německému opatření v nouzi. Předsednictvo sociálně-demokratické frakce se rozhodlo požádat říšského kancléře o zprávu o výsledcích konference v Chequers, aby mohlo zjistiti, zda je nouzové opatření nezměnitelné. Nanejvýš obojetně si počíná lidová strana. Na schůzi v Trevíru bylo usneseno žádati zamítnutí nouzového nařízení. Vůdce strany Dingeldey velmi ostře útočil na parlamentní systém a žádal, aby malá skupina osobností nepodplatných a se smyslem pro spravedlnost převzala vedení politiky. Tedy opět starý požadavek těžkého průmyslu po direktoriu.
V sobotu usnesené zvýšení rakouské úrokové sazby s 5 na 6 procent je v odporu s klesající tendencí úrokové sazby v celém ostatním světě. A bude míti zpětné účinky na průmysl a obchod v Rakousku. Ne pouze peníze, vydané Rakouskou Národní bankou, ale též úvěry, které obdrží rakouské hospodářství z ciziny, bude nutno zúrokovati výše, poněvadž se smlouvy se zahraničními věřiteli uzavírají ponejvíce podle platné úrokové sazby. Zvýšení úrokové sazby dlužno přičítati na vrub zahraničních finančníků, kteří za pomoc, nabízenou Národní bance a Kreditanstalt, žádají vyšší úrokovou míru než je dosavadní.
Z gymnasia v Ruščuku byl vyloučen student Lucien Dragalov. Rozhodl se, že se pomstí profesorce, která byla vinna na jeho vyloučení. Zasadil jí v ústavu šest ran nožem, načež vyhledal ředitele ústavu a několikráte na něho vystřelil. Nezasáhl ho však a ředitel pokusil se mladíka odzbrojiti. Při tom vyšla rána, která žáka lehce zranila. Učitelka zemřela po několika málo hodinách.
Profesor university v Poitiersu Essertier, který byl řadu let profesorem francouzského ústavu Arnošta Denise v Praze, podlehl v noci na dnešek zraněním, jež utrpěl při automobilovém úrazu v Řecku. Prof. Essertier napsal řadu filosofických knih, mimo jiné také o filosofických názorech Masarykových.
Blízko Sandoway, v přístavu asi 250 km severozápadně od Rangoonu, se událo letecké neštěstí, při němž zahynuli dva piloti a dva mechanici. Letadlo společnosti Orient Express, která každých 14 dní vypravuje stroj z Paříže do Saigonu v Číně, se zřítilo do řeky. Dosud byly vyloveny tři mrtvoly.
Chequerské porady jsou stále ještě převážným předmětem zájmu pařížského tisku. Sauerwein v Matinu shrnuje jejich výsledek v tom smyslu, že nedostalo-li se Německu praktických výsledků, dosáhlo zato několik cenných ujištění rázu politického a mravního. Sauerwein soudí, že prakticky se bude nyní pomýšlet spíše na moratorium nežli na revisi reparační. Petit Parisien konstatuje v závěru své úvahy, že Německo, které zabředává čím dále tím více do potíží finančních a hospodářských, se vzdaluje, bohužel, svou politikou čím dále tím více od Francie, svého hlavního věřitele a případně svého hlavního půjčovatele. Tím se dostává situace do slepé uličky, místo aby se vyjasnila. Journée Industrielle poznamenává, že Německo se musí v žádostech o úlevy obrátit především na Spojené Státy, nikoli na Francii.
Schůzka v Chequersu v německé karikatuře. Od leva: Henderson, MacDonald, Brüning, Curtius.
Pertinax v Écho de Paris navazuje na Curtiova slova: Nabídli nám hodně sympatií, ale zároveň ukázali, že nám nemohou pomoci. Píše: Zbývá nyní vědět, zda Brüning a Curtius se přesvědčili o nemohoucnosti britské politiky v Evropě a zda si z toho nevyvodí, že mohou nazítří pokračovat ještě směleji ve svém nacionálním programu. Tisk levice radí Německu, aby podalo důkazy upřímné evropské politiky, evropského ducha a evropské spolupráce. Ouevre praví: Bude nám zapotřebí jiných ujištění, než vratislavských. La République píše: Německo bude muset žádat pomoci od svých věřitelů a věřitelů svých věřitelů. Nesmí však brutálně popírat slavnostní závazek mezinárodního rázu, které podepsalo. L'Ere Nouvelle ujišťuje, že reparační problém vstoupí nyní do nového údobí, které bude patrně rozhodujícím. Spojené Státy vyjdou již z ústraní, v němž byly až dosud, a zúčastní se světových porad jiným způsobem, než jen radami, kritikami a napomínáním.
ztratila Praha jednoho ze svých nejváženějších a nejmilejších měšťanů a občanů, pana Jakuba barona z Wimra. cýs. kr. obršta, v 68. roku věku jeho. Po nemnoha dnech nemocy zanícených plic a jater zesnul na věčnost, jenž dle bytelnosti těla ještě po mnohá léta k životu se zdál. — Slavný pohřeb dál se 15. ledna v 3. hod. odpoledne; veliké množství lidu bylo důkazem horlivé lásky Pražanů k němu a srdečného truchlení. Dle zákonů nemohl se mu prokázati slavný vojenský pohřeb, přec však velmi mnoho bojovníků, sprostých y ofirírů rozličných dobrovolně navštívilo pohřeb jeho, tak y přes 70 kočárů, mnoho tisíc pěších v průvodu za tělem až do vesnice Bubna, kde pochováno. Jeho smrtí ztratil mnohý chudý svého dobrodince a otce, Praha svého největšího ozdobovatele. (Z českých novin 1822.) Kgsk
Autografy Anatola France. Proslulý spisovatel stále dostával žádosti o autografy. Na fotografie, do alb, do zápisníků zvykl si psáti jeden a týž výrok: »Zvolna a jistě proměňuj život ve skutečnost sny mudrců.« V posledních svých letech byl France lenivý, byl slabý, neměl kdy psáti autografy. Jeho tajemník se dokonale naučil napodobovat písmo mistrovo a podpisovat za něho fotografie. Ale jednou se tajemník rozhodl, že si zažertuje. Napsal: »Zvolna a jistě proměňuje život ve skutečnost sny hlupáků.« France neslyšnými kroky přistoupil ke stolu, spatřil napsané, pokýval hlavou, usmál se. Tajemník chtěl podobiznu roztrhat. France tomu zabránil. »Nechte, nechte to tak,« pravil. »Je to vlastně mnohem správnější.« (Země.) jr Aforismy zkušeného hráče tennisu. Tennis a golf revue otiskla několik myšlenek zkušeného hráče tennisu, které by bylo možno aplikovati i na jiná sportovní od-
Ojedinělé neštěstí se přihodilo při zatěžkávací zkoušce nového visutého mostu v Saint Denis de Pille sur l'Isle u Libourne. Nevhodným manévrem se nakupilo několik nákladních aut naložených pískem na jedné straně mostu, který nesnesl toto zatížení a prolomil se, takže vozidla i s úřední komisí se zřítila do řeky. Zahynulo při tom deset lidí, 18 osob bylo zraněno. Na obrázku je vidět levou stranu strženého mosta se zřícenými zatěžkávacími vozidly.
Zpráva o přerušení styků mezi Svatou Stolicí a italským státem se nesrovnává se skutečností. Jejich poměr možno sice v přítomné chvíli označit za velmi napjatý, na obou stranách však je jistý optimismus, že bude lze předejít krajnostem. Popírá se, že jednání, které se ještě minulý týden úředně vedlo, nyní nepokračuje a že neoficiální jednání, jímž prý byl pověřen bratr kardinála státního sekretáře Pacelliho, bylo odročeno. Papež se radil koncem minulého týdne s kardinálem státním tajemníkem a apoštolským nunciem u Quirinálu MSgrem Borbongini Duconis právním poradcem Vatikánu Baronimo. Při tom prý bylo zjištěno, že konkordát a lateránská smlouva byly porušeny ve třech bodech: 1. Článek 43. konkordátu o svobodě organisace katolické akce a to rozpuštěním organisace mládeže. 2. Článek 6. lateránské smlouvy o exteritorialitě určitých církevních budov v Římě a to vniknutím do těchto budov. Článek 7. lateránské smlouvy o nedotknutelnosti osoby
papežovy a to urážkou a posměchem. Dále si stěžuje Vatikán na nezachování dohod, stanovených konkordátem o výchově mládeže, i na poškození a ničení církevního majetku. V každém případě mezi oběma stranami byly o těchto věcech vyměněny noty, jež dosud nebyly uveřejněny. Je stále myslitelno, že by se mohly přerušit diplomatické styky, což by se projevilo odvoláním italského velvyslance u Vatikánu a apoštolského nuncia u Quirinálu. To by však neznamenalo výpověď, případně zrušení lateránské smlouvy a konkordátu. Obě smlouvy byly sjednány bez časového omezení a podle platného pojetí mezinárodního práva jsou v každé chvíli vypověditelné a na sobě nezávislé, takže na příklad výpověď konkordátu je možna bez výpovědi lateránské smlouvy. S vatikánské strany se však poukazuje na nerozlučitelnost obou smluv i na to, že výpověď jedné ipso jure nese s sebou výpověď druhé. Dlužno tedy vyčkat, zda strany, případně Vatikán sám, se rozhodnou k tomuto krajnímu kroku.
Zítra se schází po prvé krajská deputace zatímní vlády katalánské, jakýsi katalánský parlament. Je to po prvé po 300 letech, kdy se opět schází podobné národní shromáždění v Katalánsku. Zasedání bude trvat tři dny. Plukovník Macia přednese poselství, v němž vyloží katalánskou politiku. Předseda shromáždění, kterým bude zvolen vynikající katalánský právník Carner, odpoví na poselství Maciovo, načež shromáždění zvolí zvláštní komisi pověřenou vypracovat katalánský statut. Jakmile tato komise skončí svoje práce, bude shromáždění znovu svoláno, aby prodebatovalo podaný návrh.
Význační legitimisté dostali pozvání od bývalé císařovny Zity k rozmluvě. Pozvaní odjedou po sněmovních volbách do Italie. Účel pozvání není prý jim znám, ale soudí se, že se připravuje nová legitimistická akce.
Rumunský letec kapitán Cristescu se stal v neděli poblíž Kluže obětí neštěstí. Jeho stroj narazil při přistávání na zeď a úplně se roztříštil. Cristescu byl vytažen z pod trosek svého stroje s těžkými zraněními. Cristescu vzal loni krále Carola na rumunském území do svého letadla a dopravil ho do Kluže. Včera byl přítomen v Bukurešti slavnostní hostině, kterou dával král při výročí svého návratu, a při zpětném letu ho u Kluže potkalo neštěstí.
Berliner Tageblatt oznamuje z Amsterodamu, že dlouholetý ředitel Ermitáže Treunický se 23 úředníky musea byl zbaven svého úřadu s odůvodněním, že sabotoval umělecko-politická opatření sovětské vlády. Ve skutečnosti se on a jeho štáb bránili stálému prodeji bohatých uměleckých pokladů Ermitáže. Proslýchá se, že sovětská vláda hodlá v nejbližší době prodati v cizině několik Rembrandtových obrazů, mezi nimi Zapření Krista Pána Petrem a Návrat ztraceného syna, který se považuje za nejkrásnější mistrovský kus. Již loni ztroskotalo jednání o prodeji tohoto obrazu, poněvadž sovětská vláda žádala za obraz 250.000 liber šterlinků, tedy asi 40 milionů Kč.
V lázních Reichenhallu v Bavořích byl mezi hosty nápadně elegantní a bezvadně si počínající muž, který se vydával za bývalého rakouského vévodu Karla Františka Josefa Salvatora. Přijel v přepychovém autu v průvodu mladé dámy a ubytoval se v nejlepším hotelu. Shromáždil kolem sebe společnost vznešených a bohatých lázeňských hostů, hlavně Američanů, v jejichž společnosti prohýřil celé noci. Zatím došel úřadům zatykač na 36letého obchodníka Augusta Wernera z Würtenbergu a popis osoby hodil se nápadně na domnělého elegantního arcivévodu. Policie nedbala zevnějšku a zatkla mladého elegána, který se přiznal, že se dopustil četných podvodů a že je skutečně hochštaplerem, jak o něm zatykač mluví. Byl dodán do vazby.